Letošní rok je to zatím na naše závodění slabé a tak jsem to musel trochu pozvednout. V sobotu 20. července jsem tedy vyrazil otestovat svoji formu na svůj letošní první triatlon do Hulína. V posledním týdnu jsem toho kvůli služebce moc nenatrénoval, ale alespoň jsem byl relativně odpočatej. Navíc jsem byl zvědav jak na tom budu v plavání, které jsem provozoval akorát párkrát v zimě. A nakonec ty přechody mezi disciplínami byl pro mě otazník.
Na místo jsem dorazil něco málo po osmé, abych v klidu zaparkoval a odprezentoval se. Oficiální start závodu byl pak v 9 hodin, nicméně jelikož jsem se přihlásil až týden před závodem, tak jsem měl přijít na řadu až okolo půl jedenácté. To pro mě znamenalo trochu laborování s jídlem. Na snídani před odjezdem jsem si vymyslel rýžový nákyp se švestkami a druhou půlku jsem slupnul před 9, tak abych v klidu vytrávil a zároveň měl dostatek energie.
Jakmile nastal ten pravý čas startu, tak jsem dostal šanci se konečně vyčáchat v bazéně. Vklouzl jsem do bazénu (voda byla jak kafe) a vytasil svoje prsa. Čekalo na mě 10 bazénů a protože toho letos moc naplaváno nemám, tak jsem doufal, že se nezavařím. Poslední 2 bazény jsem se to snažil více táhnout rukama, abych nechal malinko odpočinout nohám. Časově to nakonec byl můj standard okolo 11 minut. Po výběhu z bazénu následovalo depo, které jsem na své poměry zvládnul relativně rychle – nejdéle mi trvalo oblékání ponožek.
Po nasednutí na kolo jsem se to snažil co nejrychleji rozjet. Musím říct, že tato trasa mi celkem sedí a navíc na Merida raketě to celkem letí. Za Pravčicemi se mi podařilo dojet nějakého týpka, kterého jsem předjel a pokračoval dál. Nicméně týpek se mě chytl a chvíli se vezl v háku. Jakmile jsem mu ale pokynul aby mě chvíli vystřídal, tak nic. No a tak jsem si řekl, že takhle teda ne a tak jsem šel za berany ze sedla přes nadjezd a týpka setřásl. Letěl jsem si svoje tempo a sem tam někoho předjel. Před Holešovem jsem dojel další dva týpky, jednoho jsem kousek potáhl a na začátku stoupání mi poděkoval za svezení se slovy, že do stoupání to se mnou nedá. Pak už jsem nikoho moc nepotkal a jel si svoji časovku. Kousek před cílem jsem malinko zvolnil, abych se zklidnil před následujícím během.
V depu jsem pověsil kolo, sundal přilbu a nasadil boty. Měl jsem je zavázané a vedle připravenou lžičku, což celkem ušetřilo čas. Po vyběhnutí jsem se trochu bál, že to nebude ono. Lehce mě totiž tahalo pravé lýtko a mírně píchalo v boku. Opatrně jsem to rozbíhal abych to nepřepálil a nedostal do lýtka křeče. Naštěstí se to po chvilce srovnalo a já se cítil dobře. Sice se mi zdálo, že ten začátek běžím pomalu, ale po kilometru mi píplo 4:41, tak sem si řekl, že asi dobrý. Stejným tempem sem pokračoval pořád dále. Běželi se celkem 3 okruhy po 2 kilometrech. Zhruba na 1,5tém a 3,5tém kilometru jsem do sebe lupnul gel abych měl dostatek energie. Poslední kilometr jsem ještě zkoušel malinko zrychlit a jelikož se za mnou blížil další borec, tak jsme na cílové rovince sprintovali. Ale jelikož nejsem nějakej rychlostní typ, tak byl na cílové čáře o chlup dříve (tak o 10 centimetrů).
Každopádně musím říct, že jsem se svým výkonem spokojen. Dokonce při porovnání s rokem 2022 jsem se zlepšil zhruba o 11 minut. A uvidíme, jak se mi bude dařit následující sobotu v Holešově.
| Jméno | Pořadí | Pořadí kat. | Plavání | Depo1 | Kolo | Depo2 | Běh | Čas celkem |
| Martin | 54 | 21 | 0:11:05 | 00:01:11 | 1:00:22 | 00:00:54 | 0:28:57 | 1:42:32,7 |